středa 24. dubna 2024

Šnečí středy 47/52 🐌
Můj odchov - školka č. 8 (Mia)

S dalším odchovem jsem si dala na několik let pauzu, protože mě naplno zaměstnávalo vysokoškolské studium a achatiny zůstaly u rodičů, kam jsem jezdila jenom na víkendy. 
O prázdninách 2019 jsem si nechala pár vajíček z Macíkovy snůšky na odchov. Uvědomila jsem si totiž, že šnekům z mého původního chovu už je 10 let a když neobnovím chov teď, tak už se mně to nemusí povést. Byli totiž už opravdu staří a mohli každou chvíli umřít.

3.8.20219 se z vajíček vylíhnul jenom jeden šneček. Ze zbytku vajíček se bohužel už nevylíhlo nic. Miminko jsem pojmenovala Mia Macíkovna, protože její rodiče byli Macík a Domino. Chov byl tak zachován a já jsem tak měla první školku, která patřila jenom mně.

Asi v polovině srpna, kdy měla Mia asi 1 cm velkou ulitu, jsem si ji přivezla do Olomouce, abych ji měla pořád u sebe. Přesun jí nijak neuškodil, naopak rostla jako z vody a krásně se zbarvovala. V září 2019 už měla ulitu velkou 3 cm a bylo vidět, že má dostatek vápníku, protože byla krásná, silná a lesklá. 
13.9.2019 se Mia přestěhovala do větší krabičky, aby měla víc prostoru pro zkoumání. V říjnu 2019 už měla její ulita velikost 4 cm a Mia rostla dál jako z vody, proto se v listopadu 2019 stěhovala znovu. Tentokrát už do terária se zeleným vrchem, které zdědila po původním chovu. Velký prostor a možnost lezení po stěnách se jí zamlouval a pravidelně jsme ji nacházeli, jak spí přilepená v některém z horních rohů. Do února 2020 vyrostla její ulita na 11 cm a hmotnost už měla přes 80 g. 
Své konečné velikosti ulity dosáhla Mia v květnu 2020. Její obrovská 19 cm dlouhá ulita byla opravdu výstavní. Její hmotnost 340 g ale ještě zdaleka konečná nebyla.

Během prázdnin 2020 jsem si do Olomouce přivezla i ostatní šneky Macíka, Domina a Jůlinku. Mia se k nim přestěhovala do velkého terária, protože se v tom původním už sotva otočila. Všichni 3 šneci z původního chovu měli ale v té době už 11 let, takže postupně odešli do šnečího nebe. Ve volné přírodě se běžně dožívají 5-7 let, takže 11 let je opravdu úctyhodný věk. Tím pádem Mia na nějakou dobu zůstala zase sama. Zdědila velký box po původním chovu. 

středa 17. dubna 2024

Šnečí středy 46/52 🐌
Můj odchov - školka č. 7 (Jasmína, Joe, Jessie, Jarvin)

Poslední rok na střední mě zaměstnal natolik, že jsem si raději s dalším odchovem počkala až na prázdniny po maturitě. Z Jůlinčiny snůšky se 5.7.2013 vylíhli 4 šnečci. Měli půl centimetru velké a úplně průhledné žluté ulity. Během července už se ale začali pěkně zbarvovat a byli pořádně akční. 18.8.2013 měli všichni 3 cm.  Nafotila jsem je a pojmenovala Jasmína, Joe, Jessie, Jarvin. 

Na konci srpna měli už všichni 4 cm. Slíbila jsem je kamarádovi pro jeho syna. Než si ale pro kompletní školku č. 7 se synem přijeli, uspořádali jsme s bráchou pro malé i velké achatiny pořádné šnečí závody. U toho jsme je i mocně nafotili, abychom měli památku.


středa 10. dubna 2024

Šnečí středy 45/52 🐌
Můj odchov - školka č. 6 (Klea, Kmoti, Kuky, Klisík, Kmínek, Kulihrášek, Koko, Kulička, Kevin, Kominíček)

Školka č. 6 byla ten rok a na nějakou dobu poslední. Byla z Komeťákovy snůšky, která byla v teráriu objevena 20.10.2011. Z rekordních 230 vajíček jsem si dala bokem 20 na odchov. V listopadu se z nich vylíhlo 13 šnečků, ale nakonec zbylo 10: Klea, Kmoti, Kuky, Klisík, Kmínek, Kulihrášek, Koko, Kulička, Kevin, Kominíček. Všichni krásně rostli a postupně se jim začaly zbarvovat ulitky. 

Během prosince 2011 jsem rozdala čtyři z nich:
Kuky a Klisík - darováni kamarádce spolužačky, která už ode mě měla Konyho a Kely ze školky č. 5.
Klea a Kmoti - darováni bráchovi od další spolužačky

Na začátku ledna 2012 jsem posílala šnečky podruhé poštou. Kmínek a Koko byli posláni chovatelce do Brna. 

Kulihrášek, Kulička, Kevin a Kominíček byli nakonec darováni do zverimexu. Nebyli tam ale dlouho a brzy také našli své nové majitele.