Šnečí středy 13/52 🐌Druhy archachatin 2/5

Do rodu Archachatina se řadí mnoho druhů a poddruhů různých velikostí tvarů i barev.

Arch. camerunensis Cameroon
Středně velký druh. Barva ulity je žlutá a od hlavy vedou široké hnědé pruhy, ty se postupně zužují. Tělo je zbarvené do světle nebo tmavě šeda. Columella a apex jsou světlé. Na chov je náročnější a odchovy mláďat jsou vzácné.

Arch. degneri Ghana
Větší druh, příbuzný a podobný druhu Arch. Puylaerti. Odlišuje se protaženější ulitou a barvou ulity. Ta je hnědá, často bez zeleného nádechu. 

Arch. Knorri
Má mramorovanou žlutočernou ulitu a apex je do červena. Tělo má šedé. Potřebuje lesní terárium s výškou substrátu alespoň 10 cm. Denní teplota by měla být 26°C a vlhkost 80 - 90%.

Arch. papyracea adelinae Cameroon
Menší druh se žlutočerně pruhovanou ulitou. Columella i apex jsou zbarvené do červena. Hlavu má tmavě šedou a tělo béžové. Je náchylnější na změny podmínek a přehřátí. Odchovy v zajetí nejsou časté.

Arch. porphyrostoma Nigeria A, B
Nejmenší druh. I ospělci se často zahrabávají.. Na chov i odchov je nenáročný. Existuje také ve variantě albino shell dult se žlutou ulitou.

Arch. porphyrostoma Nigeria C
Malý druh s columellou zbarvenou do červena až fialova. Oproti typům A a B se příliš neliší.

Arch. purpurea Guinea albino body
Větší druh, dorůstá do velikosti 9 - 10 cm, dospívá v 9 - 10 měsících a ve snůšce má průměrně 6 - 10 vajec. 

Arch. puylaerti Togo
Jeden z větších druhů. Ulita dorůstá do velikosti přes 10 cm, je robustní a hladká. V dospělosti tmavě hnědá až černá, často s nádechem do zelena. Obůstí je růžové až fialové. Existuje také forma albino body. Na chov je nenáročný a ve snůšce mívá cca 7 vajec velkých až přes 2 cm.

Arch. rhodostoma Benin
Větší dtuh dorůstající až do 10 cm má tmavě hnědou ulitu s nádechem do zelena. Existuje i ve variantě albino body

Arch. sp. Calabar, Nigeria
Malý a protáhlý druh, připomíná Arch. porphyrostoma. Poslední závity jsou červené a columella také. V chovu je druh nenáročný.

Zdroje:
lalndsnails.org
insektenliebe.com
snailsmile.cz

Šnečí středy 12/52 🐌Druhy archachatin 1/5

Archachatina obecně

Archachatina je další rod patřící do čeledi Achatinidae. Je nejprimitivnějším rodem této čeledi. Velikostí se Archachatiny příliš neliší od Achatin nebo Lissachatin. Tento rod zahrnuje menší druhy jako jsou např. Arch. porphyrostoma (ulita do 6 cm) a Arch. knorri i větší druhy jako např. Arch. marginata marginata a Arch. marginata ovum (ulita do 20 cm). Chov Archachatin není nijak zvlášť náročný. Také rozmnožování je až na výjimky snadné a časté. Pohlavně zralé jsou za 12 - 18 měsíců a po spáření kladou 5 -10 vajec velkých 1 až více než 2 cm. Mláďata se líhnou většinou za 4 týdny. Archachatiny se dožívají věku 5 - 8 let.

 

Rozdíl Archachatina x Achatina

Největším rozdílem mezi Archachatinou a Achatinou je v rozmnožovací strategii. Ve snůšce mívají Arch. totiž mnohem méně vajíček, ale zato jsou větší. Také inkubace vajec je vzhledem k velikosti delší. Líhnoucí se mláďata bývají větší než u Achatin, a proto mají zaoblenější apexy. Dalším znakem, podle kterého můžeme Archachatinu rozeznat je kožní výběžek ve tvaru „V“, který má na konci nohy.

Zdroje:

Lalndsnails.org

shneczek.cz

Šnečí středy 11/52 🐌Vybrané druhy achatin a lissachatin - Achatina varicosa

O druhu achatina varicosa je na internetu k dohledání velmi málo informací. Mezi chovateli se vyskytuje málo, a to i přesto, že se jedná o velmi krásný druh s pestrobarevně zbarvenou ulitou.

Velikost, hmotnost 
Achatina varicosa je středně velký druh, její ulita může dorůst do velikosti 8 - 12 cm. Hmotnost by se vzhledem k velikosti mohla pohybovat mezi 50 - 200 g.

Původ
Největší výskyt tohoto druhu je v Jihoafrické republice mezi Kapským Městem a East London. 

Délka života
Informace ohledně délky života jsem nedohledala. Pravděpodobně to bude ale podobné, jako u ostatních druhů. 

Zralost
Pohlavně dospělá je varicosa přibližně za 8 - 9 měsíců. Po spáření klade vajíčka, které jsou velké 5 - 8 mm a jsou zbarvené do žluta. 

Vzhled
Achatina varicosa je druh s krásně barevnou ulitou, na které se střídají tmavě hnědé až černé klikaté pruhy se žlutými až béžovými pruhy. Někteří jedinci mají světlé a tmavé pruhy stejně široké, jiní mají tmavé pruhy širší. Poslední tři závity mají kresbu méně výraznou a jsou zbarvené spíše do béžova až lehce růžova. Ulita má hladkou strukturu a švy nejsou příliš výrazné, tudíž se ulita zužuje velmi pozvolna. Apex je spíše tupý. Tělo je béžové a po hřbetu a po bocích těla vedou světle hnědé pruhy. Mláďata mají ulity téměř kulaté s tupým apexem. Od třetího závitu se jim tvoří na ulitě kresba a na těle proužky. 
  
Chov
Co se týče podmínek chovu, není k dohledání příliš mnoho informací. Teplota v teráriu by měla být spíše nižší - přes den 20 - 24°C a v noci 17 - 19°C. Vlhkost vyžaduje 80 - 90%. V teráriu by jako podestýlka měl být lignocel, dále nesmí chybět sépiová kost a další zdroje vápníku jako je například mletý vápenec. Živí se ovocem a zeleninou stejně jako ostatní druhy. 

Zdroje
petsnails.co.uk
achatina3.webnode.cz
sneci-snecci-snecicci.estranky.cz
reptileforums.co.uk

Šnečí středy 10/52 🐌Vybrané druhy achatin a lissachatin - Achatina tincta

Achatina tincta se v teráriích chovatelů vyskytuje velice zřídka. Chov ale není nijak náročný.

Přestože je tincta blízce příbuzná druhu Achatina Achatina, její velikost je mnohem menší. Ulita dorůstá do velikosti 8 - 11 cm a hmotnost se pohybuje mezi 70 – 140 g. Roste poměrně pomalu a dospívá až ve věku kolem jednoho roku.

Původ: Kongo, Angola

Tento druh se dožívá 5-7 let.

Pohlavně zralá je tincta od 11 - 12 měsíců. Po spáření klade 10 - 50 vajíček velkých 6 - 7 mm. Vajíčka mají tvrdou skořápku, jsou kulaté až oválné. Barvu mají bílou, ale také žlutou až nazelenalou. V zajetí se rozmnožuje docela neochotně. Neoplodněné snůšky jsou tedy častější než oplodněné.

Tincta je velmi variabilní druh. Ulita má nepravidelnou kresbu. Základní barva ulity je sytě žlutá, někdy s nádechem lehce do oranžova nebo dozelena. Většinou jsou na ní široké černé klikaté pruhy. Tvar ulity je podlouhlý oválný, štíhlý a postupně se zužující. Struktura ulity je hladká. Tělo je světle šedo-hnědé a hlava tmavší. Někdy má na hřbetu dva světlejší proužky táhnoucí se od hlavy k ulitě. Apex bývá tupý, většinou růžovo-červený a poslední závit až dva bývají do šeda. Columella je zkroucená, otvor do ulity je oválný a uvnitř mléčně bílý.

Poddruhy:

Achatina tincta tincta Congo – tmavé pruhy na ulitě, tmavá hlava, růžový apex, columella je bílá

Achatina tincta var. Oblitterata – ulita je buď celá žlutá nebo jsou na ní jen málo patrné světle hnědé pruhy, narůžovělý apex, columella růžová

Podmínky potřebuje tincta podobné, jako Achatina achatina. Teplota v teráriu přes den by měla být 26 - 30°C a v noci 22 - 24°C. Vlhkost 80 - 95%. Tento druh je velmi společenský, měl by se tedy chovat ve skupinkách. Pro tři achatiny je doporučena velikost terária 100x40x40 cm. Ve volné přírodě žije tincta pravděpodobně na stromech. V teráriu se totiž nezahrabává do substrátu jako ostatní druhy, ale spí většinou na stěnách terária. Proto by měla mít k dispozici dostatečné lezecké vybavení. Aktivní je převážně ve večerních hodinách.

Zdroje:

landsnails.org

achatina (2009)

shneczek.cz

achatschnecken-team.de

biolib.cz

schnecken-forum.de

Šnečí středy 9/52 🐌Vybrané druhy achatin a lissachatin - Lissachatina albopicta

Lissachatina albopicta je velmi rychle rostoucí druh, konečné velikosti může dosáhnout už za pár měsíců po narození. Velikost ulity dospělého jedince je kolem 10 - 17 cm. Hmotnost se pohybuje kolem 100 - 300 g.

Albopicta pochází z východní Afriky, především z Keni a Tanzanie.

Délka života je podobně jako u ostatních druhů průměrně 5 - 7 let.

Pohlavně zralá je albopicta asi po 9 měsících od vylíhnutí. Vajíček ve snůšce bývá 200 - 400 a jsou velká 4 - 7 mm. Líhnou se po 14 - 21 dnech, při vyšší teplotě dřív.

Vzhledově je liss. albopicta podobná druhu liss. reticulata. Ulita albopicty je ale pevnější a má jemnější strukturu. Základní barva ulity je žlutá až béžová a na ní jsou světle hnědé pruhy a skvrnky. Apex je růžovo červený a columella bílá. Hlava a tělo má krémovou až světle hnědou barvu.

Na vzhled má také vliv konkrétní typ albopicty.

Typ 1

Největší forma druhu Lissachatina albopicta. Vzhledově podobná reticulatě, ale ulita je více protažená a tělo je světlé. Apex je červený.

Typ 4

Velká a tmavá forma druhu Lissachatina albopicta s výrazně červeným apexem. Má široké tmavě hnědé pruhy na ulitě a o něco tmavší tělo než typ 1.

Typ albino body

Ulita žlutá až béžová s hnědými pruhy, albinotické tělo.

Tento druh se často plete s druhem liss. reticulata, protože se můžeme setkat také s kříženci. Základní rozdíl je v tom, že albopicta má celou hlavu a tělo zbarvené stejně. Reticulata má hlavu a hřbet hnědý. Další rozpoznávací znak je také červený apex u albopicty. Ten ale mohou mít i kříženci.

Chov

Vlhkost v teráriu by měla být 80 - 90%, půda vlhká, ale ne příliš mokrá s příměsí mletého vápence. Teplota je ve dne nejvhodnější kolem 25°C a v noci 22 - 23°C. Velikost terária pro skupinu 3 šneků by měla být cca 80 x 40 x 40 cm, je to totiž velmi aktivní druh. U albopicty je zapotřebí zajistit dobré větrání, proto je lepší zvolit spíše terárium než akvárium

zdroje:

landsnails.org

shneczek.cz

schnecken-forum.de

achatina (2009)